Představte si běžný pracovní den. Přijdete domů unavení, děti jsou hladové a místo otázky: „Co dnes uvaříme?“ stačí otevřít mrazničku. Nebo už ráno vyndáte z mrazničky uvařený základ, který za pár minut proměníte ve fantastickou večeři. Právě v tom spočívá hlavní výhoda vaření do zásoby. 

Mražení jídel může Vaší rodině přinést několik výhod:

• ušetříte čas – nemusíte každý den vařit od začátku,
• méně nakupujete na poslední chvíli a lépe využijete suroviny, které máte doma,
• máte větší kontrolu nad tím, co jíte,
• snáze si připravíte přiměřené porce,
• omezíte plýtvání potravinami,
• a v neposlední řadě máte vždy po ruce něco, co se dá rychle ohřát.

Největší význam má vaření do zásoby v situacích, kdy víte, že Vás čeká náročnější období, nebo 

• během pracovního týdne, když přicházíte domů pozdě,
• když máte člena rodiny se speciálními stravovacími potřebami (potravinové intolerance a alergie),
• pokud si do práce připravujete vlastní jídlo,
• před dovolenou či po návratu z ní,
• když nakoupíte větší množství sezónní zeleniny nebo masa,
• když zkrátka nechcete každý den řešit vaření.

Vaření do zásoby je užitečné i tehdy, když se snažíte upravit své stravování nebo zhubnout. Pokud máte připravené vlastní jídlo, nemusíte hlad řešit nákupem sladkého pečiva, fast foodem nebo rozvozem jídla. Jednoduše si vezmete do práce jídlo z mrazničky, nebo na Vás už připravené jídlo bude čekat v lednici a stačí ho ohřát.

Jak správně zamrazit jídlo?

Při vaření do zásoby nejde jen o to jídlo „hodit do mrazničky“. Několik jednoduchých pravidel Vám později ušetří spoustu starostí.

Zamrazujte po vhodných porcích

Nejpraktičtější je rozdělit jídlo na takové porce, jaké budete skutečně potřebovat. Pro jednu osobu může být výhodná jedna porce, pro rodinu klidně více porcí v jedné dóze. Nemusíte pak rozmrazovat celý hrnec jen proto, že potřebujete jednu večeři.

Jídlo nechte vychladnout

Horké jídlo nevkládejte přímo do mrazničky. Nechte ho přiměřeně vychladnout a následně ho co nejdříve uložte do vhodné nádoby.

Označte si dózy

Po několika týdnech může být mraznička plná anonymních nádob. I ve skleněných dózách je někdy těžké rozpoznat zamrazené jídlo.

Na dózu si proto napište: co je uvnitř + datum zamrazení.

Při větším množství jídla se vyplatí vést si jednoduchý seznam na dveřích mrazničky.

Neplňte nádoby až po okraj

U tekutin a jídel s vyšším obsahem vody počítejte s tím, že při zamrznutí zvětší svůj objem. Nechte proto v nádobě dostatek prostoru. Můžete mrazit i v zavařovacích sklenicích – stačí naplnit sklenici jen do 3/4 a položit ji do mrazničky naležato.

Myslete na rozmrazování

Ideální je přenést jídlo z mrazničky do lednice už den předem. Pokud potřebujete jídlo rychle, můžete ho podle typu pokrmu ohřát i přímo ze zmrazeného stavu:

• v mikrovlnce – jídlo ohřejete i sníte z dózy, ve které jste ho zamrazili,
• v troubě – dózu s jídlem vložte do nevyhřáté trouby a zapněte ohřev (v troubě stačí do 100 °C)
• v hrnci v dóze – dózu můžete částečně ponořit do vlažné vody a postupně ohřívat. Pokud byste vložili dózu do horkého prostředí, mohlo by dojít k jejímu poškození. 
• přímo v hrnci – ideální pro tekutá jídla, jako jsou omáčky a polévky. Zpočátku zahřívejte hrnec jen na mírném plameni, dokud se nerozmrazí dostatečné množství tekutiny. Teprve poté zapněte ohřev na vyšší stupeň. Jinak by se mohlo jídlo na dně připálit, zatímco zbytek bude ještě zamrzlý, nebo by mohlo dojít k poškození hrnce. 

Protože se obecně nedoporučuje ohřívat jídlo v plastovém obalu, který může uvolňovat toxické látky do jídla, mrazte jídlo ve skleněných nebo nerezových nádobách a dózách. Také oceníte, že se nerezové a skleněné dózy nebarví od jídla a nepřejímají pachy jako plastové. 

Důležité je, aby bylo jídlo po rozmrazení a ohřevu dostatečně prohřáté v celém objemu nad 60 °C, abyste zahubili všechny potenciální patogeny. Již jednou ohřáté jídlo opakovaně neohřívejte.

Pokud vaříte do mrazničky proto, abyste si naplánovali dietu, oceníte nerezové dózy s dobře těsnícím uzávěrem. Umožní Vám připravit si jednotlivé porce, uložit je do lednice nebo mrazničky a podle potřeby je vzít s sebou.

Ideální je mít několik velikostí, abyste si mohli podle potřeby zamrazit jednu porci nebo oběd pro celou rodinu.

Co vařit do mrazničky?

Ne všechna jídla jsou po rozmrazení stejně dobrá. Nejlépe se mrazí zejména omáčky bez mléka, ragú, polévky, dušená jídla a různé zapékané pokrmy. Inspirujte se v obchodě mraženými polotovary a připravte si je doma.

1. Boloňská omáčka nebo rajčatové ragú

Mleté maso, rajčata, cibule, mrkev a bylinky vytvoří základ, který můžete využít více způsoby. Jednou ho podáte se špagetami, jindy z něj připravíte lasagne nebo zapečené těstoviny. Přidáte fazole z konzervy nebo mraženou kukuřici.

2. Kynuté knedlíky vařené v páře nebo pirohy

Moučná jídla jsou ideální na mražení – nemění konzistenci. Ohřejete je nad párou, ponořením do horké vody nebo klasicky v mikrovlnce.

3. Kuřecí nebo zeleninové soté

Soté je dalším jídlem, které se dobře hodí k přípravě do zásoby. Kuřecí maso můžete kombinovat s dušenou mraženou zeleninou, cizrnou nebo čočkou; můžete ho dochutit kari či kořením na gyros, sýrem typu Niva nebo ananasem z konzervy.

TIP: Rýži si sice můžete zamrazit také, ale chutnější bude, když ji uvaříte čerstvou.

4. Masové a zeleninové karbanátky

Zamrazte na podnose každý karbanátek zvlášť a druhý den je vložte do jednoho sáčku – budete moci odebrat přesně tolik karbanátků, kolik potřebujete. Ohřejete je jednoduše v troubě.

5. Polévky

Velký hrnec polévky je jednoduchý způsob, jak připravit více jídel najednou. Nejvhodnější polévky na mražení:

• dýňová,
• rajčatová,
• zeleninová,
• kuřecí,
• gulášová,
• zelňačka.

Polévky rozdělte na menší porce a po vychladnutí vložte do mrazničky. Nemrazte polévky se smetanovou jíškou. Budou se snáze ohřívat a nestane se Vám, že se při rozmrazování polévka srazí.

6. Zapečená zelenina nebo lasagne

Připravíte velký pekáč, část sníte a zbytek rozdělíte na porce. Zamrazte každou porci zvlášť a následně je můžete vložit do společného sáčku.

A co se do mrazničky příliš nehodí?

Potraviny mohou po rozmrazení změnit svou konzistenci – některé více, jiné méně.

Problematické bývají zejména:

• syrová zelenina s vysokým obsahem vody, například salátová okurka,
• jídla s velkým množstvím majonézy,
• krémové omáčky, které se mohou po rozmrazení oddělit,
• vařené brambory – po rozmrazení mohou změnit konzistenci, ale pokud byly zamrazené už uvařené, jejich chuť se výrazně nemění.

Nemusíte si vyhradit celou sobotu na vaření. Zkuste začít jedním jídlem. Když vaříte například chilli nebo rajčatovou omáčku, jednoduše připravte větší množství. Jednu část sníte, druhou odložíte. Postupně si tak vytvoříte vlastní zásobu domácích jídel v mrazničce.

Nemusíte mít mrazničku plnou desítek různých jídel. Úplně stačí zamrazit několik oblíbených jídel, o kterých víte, že je Vaše rodina sní.

Jednoduchý systém, který může každodenní vaření trochu zpříjemnit – a možná Vám zbude více času i na to, co je důležitější než stát každý večer u sporáku.